Domácí uchování nástražních rybek
Jak mít pořád k dispozici nástražky?
Letošní sumcařská sezona je pomalu pryč, ale moje úlovky sumců jsou nulové. Ač jiné sezony nebyl problém nachytat sumců i větší mnořství, ta právě končící mi přinesla pouze asi 2 záběry, z nichž jeden by snesl označení "pěkný,"sumec z toho ale nebyl.
Jeden z důvodů, proč to letos dopadlo tak, jak to dopadlo, byl minimální počet docházek, protože jsem neoplýval potřebným množstvím nástražních rybek, bez kterých to jaksi nejde. O tom, že se dá cíleně lovit sumec i na uměliny tady teď polemizovat nebudu.
Jednou z možností, jak si uchovat rybky, které získám třeba z pozdějšího jarního výlovu, nebo si je postupně nachytám, je nějaký haltýř umístěný někde v potoce, nebo v řece, který ale nemám pořád pod dohledem, a tak se celkem pravidelně stává, že mi rybky někdo ukradne - občas i s haltýřem. Ten slovník, který se šíří krajinou, když s naloženým autem se sumcařským vercajkem a plánem na velký lov zjistím, že mám opět na kontě nula rybek, se dá s výraznou cenzurou publikovat až po 22.hodině. Komu se něco podobného občas stane, ví o čem je řeč.
Takže jak z toho ven? Já jsem si zvolil cestu menší nádrže, která teď okupuje asi 1m² ve sklepní místnosti. Na internetu je nabídek přehršel. Stačí zadat strýčkovi googlovi NÁDRŽ NA VODU a ten už najde desítky prodejců. Ideální by asi byla nádoba o objemu 1 000litrů, ale v mém případě by neprošla futrama, takže musí postačit 600 litrová nádržka, kde se mě budou celou příští sezonu prohánět ty nejlepší nástražky na sumíka. Zhora jsem vyřízl okýnko pro lovení ryb. Nádržku mám ve zkušebním provozu s několika málo obyvateli, to abych do budoucna vyloučil možnost nějaké otravy ryb, protože nikdo už nezjistí, co všechno bylo v tomto plastovém barelu převáženo či skladováno. Při této příležitosti každému vřele doporučuji koupit si nádobu úplně novou, kde nehrozí, že v ní byly v minulosti skladovány různé toxické odpady. Taková nová nádrž sice stojí o nějaký peníz víc, ale já bych, po zkušenosti, do použité už nikdy nešel. Voda v nádrži potřebuje buď nějaké proudění, nebo okysličování. Bez toho by nám život ve vodě brzo skončil. V prodejnách s akvaristickým zbožím dnes koupíte nepřeberné množství vzduchovadel a čerpadel, které pro daný účel budou jistě stačit. Já jsem zvolil čerpadlo, které má proti vzduchovadlu jednu velkou výhodu - kromě toho, že vodu při čůrání z výšky okysličují, dá se do obvodu vložit filtr, který nám z vody oddělí různé nečistoty, což oceníme hlavně při větším množství ryb. Na fotce zatím filtr není vidět, protože jak jsem již uvedl, teď tam mám jenom pár malých rybek, které nevyprodukují tolik hovínek, jak ryby používané na sumíka. Filtr ale určitě pořídím. Dalšího využití se moje dílo možná dočká při uskladnění vánočního kapříka (pokud ho chytnu), který by tam měl bez problémů těch několik týdnů vydržet. Rybky krmím zatím velmi střídmě, jednou za týden, dokud nepoznám jaké množství krmiva tam dávat, aby tam nic nezůstalo. Vodu jsem zatím neměnil. V provozu to je asi 1 měsíc, tak si mylím, že to ani nebude třeba, páč do konce roku už toho moc nezbývá. Pokud má někdo podobné zařízení na uchování rybek, rád si vyměním zkušenosti, protože opruzovat tady detailama nikoho nechci.
hola
antony
Doplněk č.1/ 30.10.2009
Několik soukromých zpráv, či mailů, které jsem obdržel v souvislosti s výše zveřejněnými řádky, mě vyprovokovaly k nevídané aktivitě. Proto teď vzniká tento příplc k tomu všemu.
Filtr jsem měl v úmyslu dát do vodního obvodu až "někdy", ale jelikož se znám, co znamená slovo "pak", tak nebylo jiné možnosti, než se pustit do výroby ekonomicky výhodného řešení čištění vody v nádrži, kde se prohánějí moji miláčci.
Možností, jak filtrovat vodu je jistě vícero, asi je na místě si vůbec uvědomit, jaké že ryby budou v tomto prostředí žít. Pro karasy a podobné odolné šupinatce, kteří s jistotou přežijí i v mokré hadře, pro ty netřeba vymýšlet složitosti. Těm, když už, bohatě stačí zařídit proudění vody, která se tímto docela solidně prokysličí a rybám to stačí. Tak to mám aspoň vyčtené z dosud nastudovaných materiálů, které mi soudruh GOOGLE ochotně nastrčil. Né, že bych musel studovat to, že karas je jedna z nejodolnějších ryb, ale bavím se tady o filtrech. A to je právě ten zádrhel. Po návštěvě několika shopů, zabývajících se touto tématikou, jsem se rozhodl pro svou vlastní cestu. Jediný důvod pro individuální řešení je cena komerčních akvaristických filtrů. Není problém si takový filtr sehnat za cca 3 000kč i víc, ale tato možnost cenově bohatě překryje nákup nástražek někde ve kšeftě na několik sezon (dovolil jsem si skorocitivat část věty z mejlu jednoho z mých kolegů). Každý zkušený akvarista bude určitě s vervou prosazovat použití toho nejlepšího (nejdražšího) filtru, ale mě zase až tak moc nejde o to, aby moji perlíni měli co nejlepší barvu ploutví, aby se zdárně množili, či měli pevný trus.....
Jak na to:
Veškeré komponenty jsem nakoupil v prodejně zaměřené na vodoinstalační zboží. Tam se mimo jiné, dají koupit trubky z PVC a spousta příslušenství. Já jsem použil díl určený pro odpadní potrubí, pod obchodním názvem "vsuvka" o průměru 75mm, který je dlouhý něco přes 10cm. Tyto díly jsou vybavené těsnícím límcem zevnitř na každé straně. Ve stejném regále byly nalezené koncové ucpávky, které budou perfektně těsnit bez použití dalších lepidel, díky tomu těsnění na vsuvce. Těsnění uvnitř trubky je potřeba máznout, aby se to všechno dalo dobře složit a později zase rozmontovat za účelem čištění. Já jsem to máznul domácím sádlem, páč vazelína by asi nebyla moc košer. Zhruba doprostřed obou ucpávek jsem vyvrtal díru, kde je zašroubovaný hadicový náústek, na který je napojený okruh sání z nádrže. Jediný "profi" díl je polyuretanová pěna, koupená v akvaristických potřebách, která bude plnit funkci filtru. Je to pěna, která se po určitém čase mění v biofiltr, který by měl zlepšovat kvalitu vody, která tímto filtrem protéká. Tato pěna je nejdražší položkou, stála celých 50 kč. Ve srovnání s pouzdrem, které se skládá ze vsuvky (19kč), ucpávek (2x13kč), hadicových náústků (2x32kč) je to šíleně drahý díl :-). Do trubky se dá vložit i obyčejný molitan, který spolehlivě odstraní mechanické nečistoty, ale nikdy nemáme jistotu, pro jaký účel a z jakých materiálů byl molitan vyrobený, takže tuto věc jsem nakonec pořídil u akvaristů. Navíc akvaristé vyhrožovali, že bez pěny můj systém nebude fungovat, páč tato pěna je domovem jakýchsi baktérií, které potřebuje každé akvárko. Toš nevím. Filtr mám přidělaný ke konstrukci koše nádoby pomocí instalatérských objímek, ale dá se to řešit i jinými způsoby. To připevnění ke koši má v mém případě pouze jeden význam - za každou cenu chci mít filtr nad úrovní hladiny, aby mě, v případě nějaké havárie, nevytekla celá zásoba vody do místnosti, kde není žádná kanálová vpusť.
hola
antony
A) | Na živé rybky nikdy nechytám. | 19% | |
B) | Používám haltýř. | 0% | |
C) | Nachytám si je těsně před lovem dravců. | 31% | |
D) | Mám zahradní jezírko, kde je skladuju. | 13% | |
E) | Nádrž s vodou - podobně jak antony. | 38% |